ATTACHMENTOVÉ CENTRUM ATTA

ATTACHMENT A MOZEK


Děti se rodí bezmocné, zcela odkázané na péči svých matek. Stejně jako řada jiných orgánů, ani mozek není ve chvíli narození zralý. Novorozenec se neumí sám uklidnit a zahnat strach. K tomu potřebuje náruč své matky.

Silné citové pouto, které vzniká mezi dítětem a jeho matkou od prvních okamžiků života, zajišťuje dítěti pocit klidu a bezpečí, ve kterém může jeho mozek nerušeně vyzrávat a rozvíjet se.

Pokud tomu tak není a dítě je dlouhodobě ponecháno ve stresu bez útěchy (je necháváno samotné, dlouho pláče, hladoví, je fyzicky napadáno apod.) jeho mozek se vyvíjí odlišně a dítě si ponese následky po celý život. Mozek dítěte s raným vývojovým traumatem se kvalitativně i kvantitativně odlišuje od mozku dětí, kterým se dostalo dobré péče; lze tedy říci, že děti, které prošly zanedbáváním, týráním nebo zneužíváním, myslí odlišným mozkem.

Stres je totiž pro mozek toxický. Ve stresu se vylučují stresové hormony (Kortizol, Adrenalin a Noradrenalin), které sice v malém množství pomáhají tělo aktivovat a stres zvládnout, ale je-li jejich produkce trvale vysoká, začínají některé struktury mozku poškozovat. Stres může vést dokonce k ničení neuronů v důležitých strukturách mozku. Jde především o ty oblasti mozku, které jsou přímo specializované na vše, co souvisí s naším vztahovým životem. Pro tyto oblasti se vžil souhrnný název  „sociální mozek“ a zahrnují  prefrontální kůru (dorzolaterální, ventrolaterární a orbitofrontální), insulu, gyruscinguli, amygdalu, hipokampus, hypothalamus, corpus callosum a mozeček.

Tyto odlišnosti ve vývoji mozku můžeme následně pozorovat u dětí i z venku, a to především jako poruchy chování a učení (děti jsou úzkostné, depresivní, vzteklé a neschopné ovládnout své emoce, špatně se zklidňují, mají poruchy pozornosti a učení apod.).

DYADICKÁ VÝVOJOVÁ TERAPIE, terapie DDP, výcvik DDP,
attachment