ATTACHMENTOVÉ CENTRUM ATTA

SPECIÁLNÍ TECHNIKY PRO ZPRACOVÁNÍ HISTORIE DÍTĚTE

DLOUHODOBĚJŠÍ METODY PRO PRÁCI S HISTORIÍ DÍTĚTE

KNIHA ŽIVOTA

Kniha života je způsob, jak
– zpracovat osobní příběh dítěte do ucelené formy, tj. vytvořit pravdivý a smysluplný životní příběh, se kterým je možné žít bez úzkosti, zloby nebo pocitů viny
– poznat své kořeny a podpořit vytváření vědomí vlastní identity, tj. „vím, čí jsem“
– zpracovat traumatické zážitky z minulosti a odtruchlit ztráty v přítomnosti blízké a bezpečné osoby, tj. „vím, co se stalo“
– podpořit vytváření zdravého a pozitivního pohledu sama na sebe, tj. „jsem dobrý a láskyhodný“.

Součástí knihy života jsou
– fotografie a dokumenty (fotografie, rodokmen, rodné listy, vysvědčení, diplomy, zdravotní zprávy, policejní záznamy, zprávy sociálních pracovníků, rozsudky soudu apod.);
– minulé události, fakta, vzpomínky i všechny pocity, které se k nim váží (rodinné historky, vzpomínky dítěte na biologickou rodinu, důvody proč se rodiče o dítě nemohli postarat, jak se cítilo, když od nich odcházelo, co se s člověkem stane, pokud začne brát drogy apod.);
– současnost a budoucnost dítěte (jeho přání a představy).

Kniha života může mít různé formy. Může jít o předpřipravený formulář, volné listy s koláží s fotek a zápisků dítěte, dítě může domalovat vlastní obrázky, vyzdobit knihu nálepkami apod.
Léčivý je samotný tvůrčí proces, nikoli výsledek jako takový.

METODA MY BACKPACK

My Backpack je obdobou Knihy života pro menší děti. V tomto případě děti nezpracovávají svůj vlastní životní příběh, ale dle své fantazie vytvářejí příběh káčátka.

Děti dostanou svého maňáska, „svou kačenku“, které vyberou jméno a vyzdobí si jí podle svých představ. S pomocí speciálního počítačového programu pak vytvářejí její životní příběh. Výslednou knihu si mohou vytisknout, vybarvit a příběh své kačenky do ní napsat.

Metoda My Backpack využívá velmi bezpečnou formu externalizace, tj. dítě skrze příběh kačenky může odžívat svůj vlastní životní příběh, může zcela bezpečným způsobem mluvit o všech problémových situacích, kterými muselo projít, a i o všech pocitech, které jsou s těmito událostmi svázané.

TERAPEUTICKÉ PŘÍBĚHY

Životní příběh dítěte můžeme převyprávět formou pohádky například o nějakém zvířátku, které má dítě rádo. Příběh můžeme napsat, vyzdobit ho vlastními kresbami nebo fotografiemi, můžeme nechat vytisknout pohádkovou knihu apod.

Do příběhu můžeme zahrnout všechny události, které se staly, všechny pocity, které dítě prožívalo, všechny myšlenky, které ho napadaly, jeho radosti, naděje, strachy, úzkosti, nejistoty nebo pocity viny. Skrze pohádkový příběh menší dítě lépe porozumí tomu, co se doopravdy stalo, pochopí příčiny minulých událostí i to, co může očekávat v budoucnosti.

Převážně v zahraničí je také možné zakoupit již hotové knihy, které pohádkovou formou s mnoha ilustracemi vyprávějí příběhy dětí, které prošly zanedbáváním, týráním nebo zneužíváním a musely opustit svou biologickou rodinu (Therapeutic parenting books, Stories for children in forster care apod.).

DÍLČÍ METODY PRO PRÁCI S HISTORIÍ DÍTĚTE

OSA ŽIVOTA

Osa života slouží ke zmapování životního příběhu dítěte, k porozumění souvislostí mezi jednotlivými událostmi jeho života i k pochopení příčin zásadních změn v jeho životě. Je to způsob, jak srozumitelně znázornit důležité životní události v životě dítěte a pomoci mu uvědomit si kontinuitu jeho životního příběhu. Na osu se vyznačí důležité momenty v životě dítěte, začíná se datem narození, končí datem dne, kdy se osa maluje. Patří sem
stěhování, nástup do školky a školy, narození sourozenců, odchod rodiče apod.

Je to příležitost dát věci do souvislostí, mluvit o událostech i pocitech, které se k jednotlivým faktům váží.

RODOKMEN

Jde o vytvoření klasického rodokmenu, např. ve tvaru stromu. Dítě má možnost zorientovat se v blízkých osobách, které k němu patří, případně uvědomit si i existenci dalších příbuzných, se kterými se dosud nesetkalo.

EKO MAPA

Jedná se vytvoření „mapy vztahů“, které dítě má s ostatními lidmi, s těmi blízkými i vzdálenými. Dítě napíše do středu mapy své jméno a okolo napíše jména lidí, kteří jsou pro něj nějak důležití. Je to příležitost porozumět tomu, koho dítě vnímá jako své nejbližší osoby, příležitost zastavit se u jednotlivých jmen a zamýšlet se nad vzájemnými vztahy apod.